Jarní závody jsou za námi - Gross Gerau, Heerde, Mechelen 2015

30.05.2015 12:43

Delší dobu jsem nepsal žádnou novou zprávu ze závodů. Není to proto, že bych nikde nejezdil, ale proto, že s prací v zahraničí, trénováním a závoděním mám opravdu dost co dělat a není lehké najít chvilku, kdy bych mohl své nové zážitky sepsat.

Jak je řečeno v nadpisu, jarní kolotoč závodů jsem absolvoval ve velkém stylu na nejobsazenějších závodech Evropy. V Gross-Gerau a Heerde byla stále ještě účastna velká kolumbijská reprezentační výprava, takže k nejlepším evropským bruslařům se přidali také silní Kolumbijci. Nesmím opomenout ani Novozélanďana Petera Michaela, který letos hájí barvy týmu Powerslide, takže se v Evropských pohárech ukazuje výrazně častěji než tomu bylo dříve.
O konkurenci tedy není nouze, což je také vidět na úrovni závodů. Zádný jeden závod není snadný a naopak mohu svědomitě říct, že celá konkurence díky silným soupeřům nahoru víc a víc. Držet krok tak tedy není nijak snadné a musím uznat, že spolu se změnou životního stylu s tím letos trochu bojuji. Ne že bych netrénoval, ale jsem kolikrát z delšího cestování více unaven a nemám čas správně regenerovat, takže celkově výkon není ideální.
 
Snažím se však se nenechat odradit a závodit mě stále baví, protože nemohu říct, že by se mi některé závody nepodařily. V Gross Gerau jsem sice nepostoupil do 39 členného finále A, ale ona byla účast v B finále stále velmi našlapaná dobrými jmény, že i tam jsme si zazávodili velmi dobře na podstatně vyšší úrovni, než na mnohých jiných závodech. Takže sice spokojenost není stoprocentní, ale musím říci, že si bruslení stále užívám a baví mě se měřit s těmi nejlepšími, ačkoliv to stojí hodně hodně sil:-).
 
Jen tak pro zajímavost - v belgickém Mechelenu, kde na startu chyběli již někteří silní dlouhotraťaři (tím ale nemyslím nikoho slabšího, než medailistu z MS jako Fabia Francoliniho či Alexise Contina, ostatních silných závodníků tam stále bylo mnoh), si dvojice z Powerslide týmu Bart Swings a Peter Michael dovolili na zbytek závodního pole něco, co jsem snad nikdy nezažil. V bodovacím i bodovačko-vyřazovacím závodě se prostě a jednoduše seřadili na čele a celý závod se pouze střídali a jeli takové tempo, že oba závody stěží dojelo oněch 10 povinných bruslařů. Ostatní prostě nasazeným tempem zničili a nedali nikomu šanci sebrat body, natož je ohrozit ve vedoucích pozicích. Jediný, kdo dokázal v bodovačce získat bod kromě jich dvou, byl až závodník na třetím místě v cílovém sprintu...  To jen tak pro představu, jak aktuálně vypadá špička světa, když jezdí za jeden tým a nesoupeří spolu. Je to trochu nuda pro diváky, ale zase musíme všichni uznat, že tito dva jsou prostě extratřída a jejioch možnosti jsou úžasné. 
 
Abych tyto dva ale moc nepřechválil, v holandském Heerde jsem zas zažil závod, který ukázal, že ani nejsilnější tým nemusí vždy vyhrát, když mají dva stejně silné jezdce a nemají pevně stanovenou taktiku. Také bych to trochu přirovnal k přísloví "kdo chce víc, nemá nic". I v Heerde se Peter s Bartem snažili závod vyhrát v dvojbloku, takže se v průběhu závodu dělili o body tak, jak se to zrovna hodilo, a celý závod se dá říct kontrolovali. Nicméně podcenili svého největšího soupeře Fabia Francoliniho, který úžasným způsobem naplánoval síly a vcíli dokázal oba dva porazit nejen na cílové pásce, ale také nakonec i na body, takže jim připravil vcelku studenou sprchu.
 
Prostě bruslení nabírá díky Evropskému poháru mnohem vyšší obrátky jak v zajímavosti, tak ve výkonnosti bruslařů. Díky vyšší konkurenci se musejí všichni mnohem více snažit a vyždímat ze sebe to nejlepší, co v nich je, takže evropské bruslení jde celkově nahoru, což je super. Vidím také, jak se naši mlaďoši z oddílu stále více perou o přední příčky a ztrácejí ostych z velkých závodů a jmen, což jim v takovémto rozmachu dává určitě velký příslib do budoucnosti! Mám z našich mladých bruslařů fakt radost :-)