Frankfurtský maraton - GIC

02.05.2014 20:38

Na prvního máje se tradičně jezdí v Německu dva závody, jedním je půlmaraton v grossenheinu (mimochodem můj uplně první závod za rychlobruslařský oddíl), druhým je pak prestižnější závod německého poháru ve Frankfurtu nad Mohanem. Tam jsem letos s týmem zamířil i já a chtěl jsem si tam napravit chuť ze silničních závodů po protrpěném berlínském půlmaratonu, po němž jsem byl 14 dní na antibiotikách. Předpověď počasí však bruslení moc nepřála a přesně v době startu (9:35) mělo začít pršet a také že od osmi ráno střídavě pršelo a usychalo. Naplánovat tedy kolečka na tento závod bylo jako věštění z koule. Nakonec jsem zvolil kombinaci suché+mokré, tedy MPC BlackMagic uprostřed (pro případ, že bude sucho, aby to pod zatíženou bruslí jelo) a MPC Storm na krajich (na mokré silnice, ať mám aspoň nějaký grip). Vzhledem k průběhu závodu to byla asi nejlepší volba, protože přesně stejně jako kolečka se pořád kombinoval suchý a mokrý povrch. 

Už na začátku závodu se ukázalo, že to tentokrát nebude asi žádná sranda, protože pole bylo plné špičkových závodníků v čele s Bartem Swingsem a loňským maratonským mistrem světa Crispijnem Arijensem. Hned po prvním kontaktu s vlhkým povrchem však i těmto esům trochu zatrnulo, protože se frankfurtské silnice zdály být nějak až příliš kluzké na to, aby se dalo jet nějak rozumně. Přesto se nikdo nešetřil a hned na začátku se ve sjezdu jelo hodně přes 60km/h. Naštěstí byly všechny sjezdy rozumně ukončeny, takže i když nebylo vždy uplně sucho, tak se vše dalo zvládnout. Poté však začalo opravdu pršet a začala sranda. Kdo nebyl v ten moment na správném místě, neměl alespoň nějaká kolečka na déšť a nebyl odhodlán zbytek maratonu doslova doběhnout, tak zůstal vzadu. Já naštěstí všechno toto splnil a vlál jsem na konci asi 12tičlenné vedoucí skupinky. Bohužel jsem neběžel tak rychle, takže jsem po chvíli začal trochu ztrácet, až jsem zůstal jen ve dvojici se Švýcarem Severinem Widmerem. Bohužel jsem ale na tuto spolujízdu i trochu doplatil, když jsem při předjíždění kolejí nesrovnal správně krok a po kontaktu se Severinem jsem se poroučel na klouzavou zem. Ta mi naštěstí nic neudělala a já mohl rychle pokračovat dál nicméně jsem ztratil kontakt. Po chvíli mě však dojel další odpadlík, tentokrát Holanďan, tak jsem měl na zbylých asi 30km alespoň nějakou společnost. V dalším průběhu se toho zas tolik nedělo, až na to, že jsme se v každé zatáčce málem poroučeli k zemi, protože frankfurtský asfalt byl opravdu kluzký jako led. 

Asi na 30. km nás po společné jízdě dojeli dva čeští závodníci Ondra Suchý a Petr Hargaš, který ale v zápětí odpadl a už jsme o něm nevěděli. Ondra s námi však dojel až do cíle, kde jsme si to spolu na pásce rozdali o 11. místo. V té době už bylo sucho a měl tedy Ondra trochu výhodu koleček na sucho, takže ta desetina sekundy mezi námi nakonec mluvila v jeho prospěch. 

S dvanáctým místem jsem však maximálně spokojen a až na ukrutné bolesti třisel a zad, které jsou po závodě na dešti dost obvyklé, jsem spolu s týmem odjel na dráhové závody do Holandska, do Heerde.

Závod vyhrál maratonský specialista Gary Hekmann, který zbytek první skupiny překvapil nástupem 500m před cílem a ač těsně, tak ho dotáhl až do vítězného konce. Druhý na pásce byl Elton de Souza a třetí pak Bart Swings.Z našich se závod ještě velmi povedl juniorovi Michalu Prokopovi z Náchoda, který dojel na 15. místě.

 

Výsledky závodu najdete na tomto odkazu:

http://www.skate-challenge.de/2014/index.php