Brno Inline Circuit - týmová 5tihodinovka

16.10.2012 23:19

V neděli se jel poslední letošní inline závod v ČR a jak je již čtvrtým rokem ve zvyku, jednalo se o vytrvalostní závod na 5 hodin na brněnském Masarykově okruhu. Startovní pole bylo obsazeno nejen pětičlennými štafetami, ale také nově dvojicemi a tradičně jednotlivci. Nakonec se na startu objevilo 22 týmů, 21 jednotlivců a 4 závodní dvojice. 

Brněnský závod je mezi bruslaři vyhlášený svou náročností a bez obav ho mohu nazvat nejtěžším závodem na české scéně (minimálně pro jednotlivce). Startuje se v 11 hodin a do 16:00 se neustále krouží na necelých 5 km dlouhém okruhu s velmi náročným převýšením. Ve sjezdech se dá dosáhnout rychlosti kolem 60 km/h, ve stoupání pak člověk "jede" stěží 15 km/h. Právě díky tomuto stoupání na závěru každého kola je tento závod tak náročný. Kopec měří asi 900 m a člověk ho opravdu spíš vyjde, než vyjede. Proto sám za sebe nechápu, jak někdo dokáže celých pět hodin tento kopec zvládat a ujet přes120 km.

 

Já jsem stejně jako vloni a předloni startoval v kategorii týmů, tentokrát za KSBM Inlinebus tým. Náš oddíl z Modřan byl rozhodně nejpočetněji zastoupeným českým oddílem a dokázal na tento náročný závod postavit dokonce tři štafety! Dále startoval tým KSBM Mix a KSBM Rookies. V týmu KSBM Inlinebus nastoupili nejstarší a nejzkušenější závodníci našeho oddílu, všichni také letošní reprezentanti na Mistrovství Evropy v Szegedu. Tým byl složen z Matěje a Šimona Pravdových, Járy Klíchy, Lukáše Vevery a mě. Střídali jsme pravidelně po jednom kole v pořadí M. Pravda, M. Krupka, Š. Pravda, J. Klícha a L. Vevera. Oproti loňsku to byla příjemná změna, protože člověk předem věděl, kdy na něho přijde pesně řada a kdy se má připravit. Vloni jsme střídali nepravidelně a někdo jezdil víc okruhů, někdo méně, abychom se pokusili co nejvíce stíhat loňskou vedoucí štafetu z ISC Praha. Letos jsme již měli vyrovnanější tým a tentokrát jsme neponechali nic náhodě a závod jsme vyhráli stylem start-cíl. Hned v prvním okruhu dokázal Matěj Pravda překonat můj loňský nejrychlejší čas na jedno kolo (9,52 min) a spolu s Vojtou Pospíšilíkem zajeli čas 9,23, resp 9,26 min! Když jsem vyjížděl na trať a viděl tento čas, tak jsem měl opravdu velkou motivaci, abych dokázal opět zajet nejrychlejší kolo brněnského okruhu. Byl jsem na celé kolo sám, takže jsem se musel hecovat sám jen díky GPS a sledování aktuální rychlosti. Nakonec jsem do časoměrné brány dojel v čase 9,21 min, který už v neděli nikdo další napodobit nedokázal, takže i pro letošek se mi podařilo stanovit nový traťový rekord:-). Když jsme s Matějem oba vyzkoušeli zajet své maximum, tak jsme se začali více soustředit na druhý letošní cíl a tedy na vítězství v závodě a pokus o překonání dosavadního rekrodu v počtu odjetých kilometrů. Oproti loňsku, kdy jsme časy pod 10,30 min jezdili pouze my dva s Matějem Pravdou, letos se k nám přidal i jeho mladší bratr Šimon a rázem jsme měli k oběma těmto cílům dobře našlápnuto. Lukáš Vevera s Járou Klíchou bohužel oba trochu bojují se sólovou jízdou, kdy si musí sami určovat tempo a buďto přepálí začátek a dojdou jim pak v kopci síly, nebo se naopak na závěrečné stoupání šetří, čímž ale bohužel ztrácejí dost času, který i lepším výkonem v kopci už nedokáží dohnat. Snahu jim ovšem nelze upřít, protože když jsme v závěru závodu potřebovali, aby oba dva zajeli své nejrychlejší kolo, abychom dokázali dosavadní rekord 28 kol překonat, dokázali se vyhecovat a svůj týmový úkol splnili na jedničku. Matěj Pravda svá letošní kola jezdil v průměru přibližně za 10,10 min, Šimon za 10,20 a já se dostal na průměr rovný loňskému rekordnímu kolu - 9,52 min:-) Zdá se, že celoroční trénink zaměřený jen na inline a dlouhé tratě nese své ovoce a je jen škoda, že jsem pak na větších a důležitějších závodech asi nervózní a neprodám vše, co v nohách mám. Jak už jsem tedy psal, kluci odvedli co mohli a díky týmovému výkonu jsme dokázali zajet celých 29 kol (cca 145 hm) v čase 5:07 hod. Jediné poslední kolo (které jsem musel jet v rámci posledního dvoukola, kvůli pravidlům ohledně nestřídání v posledních 5 minutách závodu) jsem nejel pod 10 minut, ale i tak jsem s časem 10,22 min velmi spokojený. Vloni jsem poslední dvě kola jen dohromady v čase přes 22 minut a letos jsem se jen těsně nevešel do minut dvaceti.

Závěr závodu byl bohužel trochu poznamenaný chaosem mezi organizátory, kteří si nějak špatně vykládali pravidla posledních 5 minut závodu, čímž bohužel některé týmy poškodili, ale bohužel, závod už byl odjetý a nic moc s tím nešlo zpětně udělat. 

Nicméně na náročnosti závodu to nijak neubralo a já smekám před všemi, kteří ho dokázali dokončit ať už v kategorii týmů, dvojic, či jednotlivců. Mezi týmy bylo obsazení na stupních výsledků následovné:

 

Muži  a smíšené týmy

KSBM INLINEBUS Tým (5:07:53 – 29 kol)

Slovak Speed Skaters (5:15:15 – 29 kol)

TEMPISH Inline Team (5:21:58 – 27 kol)

 

Ženské týmy

Sportovní kurzy cz Gires (5:12:35 – 24 kol)

Black Ice -Girls (5:14:26 – 21 kol)

Black Ice Women (5:19:26 – 20 kol)

 

Firemní týmy

Team ZVJS (5:18:42 – 23 kol)

TEMPISH COMPANY TEAM (5:15:29 – 21 kol)

Klimaservis Sůva s.r.o. (5:09:08 – 20 kol)

 

Veteráni

Winjay ISC Praha (5:18:02 – 28 kol)

KSB Liberec (5:09:54 – 27 kol)

Anděl Přerov (5:15:42 – 27 kol)

 

 

Dvojice

Fila black ice duo (5:12:01 – 24 kol)

In line BSS Duo (5:15:06 – 22 kol)

SSCO Otrokovice (5:20:18 – 22 kol)

 

Jednotlivci muži

CIBOROWSKI Damian (5:13:01 – 25 kol)

JIRÁK Karel (5:01:36 – 24 kol)

HANDL Marek (5:08:32 – 23 kol)

 

O závodě v Brně jsem tímto napsal myslím vše, co jsem chtěl. Ještě jednou se k němo uvšem vrátím v následujícím příspěvku, který se pokusím dát v dohledné době dohromady a to o testování koleček MPC BlackWidow, která jsem testoval právě na závodě v Brně. Předběžně mohu říci, že minimálně s rychlostí těchto koleček, o které svědčí i mimo jiné moje letošní brněnské časy, jsem byl maximálně spokojen. Další info o testování a výsledcích dodám tedy v dohledné době.