Berlínský maraton 2015

06.10.2015 22:04

Jak je již zvykem, inline sezóna pro většinu bruslařů končí i začíná v Berlíně - nejdříve jarním pulmaratonem, poté zářijovým maratonem. Po loňské vynucené pauze kvůli nemoci jsem se letos opět zúčastnil, tentokrát poprvé na bruslích s novými kolečky 3x125mm. 

Cíl v závodě jsem si nějak vysoko nedával, protože po pražském závodě, kde se mi moc dobře nemelo, jsem vzestup formy neočekával, nicméně člověk občas překvapí i sem sebe:-). Od startu se jako tradičně v Berlíně jelo vysoké tempo a mezičas na půlmaratonu odpovídal průměrné rychlosti přes 40km/h, jenže tou dobou už ale bylo vlastně o vítězi závodu stejně rozhodnuto. Bart Swings šel do závodu s cílem překonat světový rekord v maratonu a šel si za svým cílem od prvních metrů. Dokázal se neuvěřitelným tempem necelých 45 km/h zbavit všech soupeřů, kteří nejen že ho nebyli schopni porazit, ale ani se s ním udržet, takže si rekord opravdu zasloužil hlavně svou neskutečnou výkonností. Posunul světový rekord o více než minutu a půl a stanovil novou hranici na 56 minut 49 sekund!

Za Bartem se bojovalo ale celý závod a ani pro ostatní nešlo o pomalý závod. Na druhém místě stejně jako vloni dorazil Gary Hekman z Holandska před mistrem světa Patxim Peulou ze Španělska. Oba byli stále ještě v úniku před zbytkem pole, nicméně i oni ztratili na Barta vic me než tři minuty! 

Ve skupině pronásledovatelů (cca 12 bruslařů) se dokázal k naší týmové radosti udržet lídr německého poháru před posledním závodem Tobias Hecht, který do cíle dorazil na 12.místě. Bohužel mu nakonec celkový primát těsně vyfoukl další Němec Felix Rijhnen, nám to ale radost ze stupňů vítězů v celkovém hodnocení rozhodně nezkazilo. 

Co se dělo ve skupině třetí, kde jsem se nakonec udržel až do cíle, nebylo nic moc zajímavého, protože již nešlo o taktické boje směřující k vítězství, takže se spíše každý snažil ušetřit co nejvíce sil do cíle.  Jedna situace však stojí za zmínku a to moment, kdy jsme dojeli vedoucí skupinu ženského závodu. V té době čítala naše skupina cca 40 bruslařů, mezi ženami jich pak bylo přibližně 20. Takovéhoto množství lidí se rozhodla využit čtveřice nejzkušenějších závodnic pole a vytvořily velice zajímavou situaci, kdy se snažily únikem předjet skupinu mužů a ztratit se tak snáze pronásledovatelkśm z dohledu. Do toho ještě s prvními ženami musí jet motorka s rozhodčím a do toho oněch 40 mužů. Dámám se podařilo předjet muže, takže motorkář s rozhodčím začal být vcelku nervózní z průjezdu mužským balíkem, aby mohl ženy doprovázet. Aby toho nebylo málo, tato situace vyšla zrovna na úsek s několika ostrými zatáčkami, takže pravidla nepravidla, ženy se prosťe musely zařadit mezi muže, protože jinde prostě místo v té rychlosti nebylo. Když však muži na čele zjistili, že je předjíždějí ženy, nedalo jim to, aby nezrychlili. Takže se situace opakovala, jen v opačném sledu:-). Chudák rozhodčí na motorce se konečně dostal před skupinu mužů akorát v momentě, kdy jsme zase začali ženský balík zase předjíždět a tím pádem je zase ztratil z dohledu.

Poté se již balíky rozešly a dorazili jsme nakonec do cíle v čase kolem 1hod 3 minut, čímž jsem si myslím zajel jeden z nejrychlejších maratonů v kariéře. Nejrychleji jsem jel v roce 2008 za 1 hod 41s, takže o osobní rekord nešlo, nicméně jsem sám sebe potěšil, že jsem i takhle na konci "nové pracovní sezóny" byl takovéhoto super času schopný:-).